BEAVERS VICEMISTREM by -lakero-

18.10.2009 23:27

 

CHOMUTOV BEAVERS VICEMISTREM ČR 2009

11. 10. 2009 odsoudila Chomutov prohra 1:4 ve 4. finálovém zápase s Krčí k titulu vicemitra ČR pro rok 2009. Nepodařilo se tedy zopakovat loňský double (vítězství domácí ligy i Poháru mistrů) ani přidat 3. domácí zlato v řadě ani završit dohromady jubilejní 10. titul. Zkusím z hlavy nějak shrnout proč.

 

Souboj nadhazovačů

Od začátku se mluvilo o souboji nadhazovačů: úřadující české i evropské špičky Lubomíra Vrbenského a jeho nadějného nástupce Jonáše Macha. Nakonec se však tento souboj odehrál převážně v první zápase: 15 SO a 3 hity Luboše Vrbenského a 16 SO a 2 hity Jonáše Macha. Od druhého zápasu se začínala víc a víc projevovat na jedné straně zkušenost krčských matadorů (Kokoshka, Šarák, Marák, Kryšpín), kteří s sebou dokázali strhnout i zbytek týmu, a na druhé straně nenakoukanost Jonášových nadhozů (tj. dominantnost Jonáše Macha?). Chomutov se skutečně na pálce na rozdíl od Krče prosazoval pouze sporadicky. Připomnělo mi to trochu finále 2006, kdy slavil úspěch Radotín s nenakoukaným Jardou Breníkem. Je ve hvězdách, jestli Jonáš půjde i dál v jeho stopách, jeho svědomitost a cílevědomost však hovoří spíš o opaku.

 

Souboj obran

Už jinde jsem uvedl, že body dělali Eagles ve všech zápasech především na chyby obrany: 1. krčský bod v tie-breaku 1. zápasu přišel na chybu sedmičky, když se nepodařilo napoprvé vytáhnout balon z rukavice a přihodit na domácí (zápas skončil 0:2); 1. krčský bod ve 2. zápase zajistil hráč, který se na metu dostal díky nepřesnému příhozu po nadstandardním zpracování těžkého odpalu naší spojkou (zápas skončil 2:3); 1. a 2. krčský bod ve třetím zápase přišel nejdříve po špatné komunikaci prvního a druhého metaře a následném nechycení luftu devítkou (zápas skončil 1:4). Přesto se domnívám, že v obraně byli výraznější právě Beavers. Hráli zkrátka víc zákroků a chyby přišly vždy v nevhodnou chvíli. Ona totiž ani krčská obrana nebyla bez chybičky, držel ji jen Jonáš Mach: kdykoliv se ulilo, byla z toho díky přehozu obsazená meta (3. a 4. zápas), lehký odpal do zadního pole taky nemusel být určitě chycen (luft vyražený krčskou sedmičkou mimo hřiště ve 3. zápase), kdykoliv jsme se dostali na metu, neměli jsme moc problémů ukrást další (2. zápas 2 krádeže; 3. zápas 3 krádeže v 1. směně; 4. zápas 2 krádeže), Krč nebyla schopná nijak zahrát ani situaci 1-3 ani squeeze ani run-down mezi domácí a třetí metou (který skončil bodem pro nás). Naopak z jejich dvou éček jsme byli schopní díky naší přemotivované hře v útoku udělat přednost: nejdřív ve 2. zápase krčský šort nebyl (ale chtěl!) schopný vyndat míč z rukavice a hrát na jedna, chytře si ale nakonec počkal na chybu našeho druhého běžce s přeběhnutím dvojky; na chybné postavení u domácí mety krčského kečra Bartoloměje Řízka ve 4. zápase nedokázal zase Václav Svoboda najít vhodné řešení.

 

Souboj útoků

Tady se budu asi dost opakovat, souvisí jedno s druhým. Krč byla od 2. zápasu zkrátka na pálce výraznější, dařilo se skoro všem. Krč od začátku chodila do prvního nadhozu a snad každý pálkař se každý start pokusil alespoň jednou o ulejvku. Byly to ale nakonec odpaly do zadního pole, co Eagles zajistilo titul: 1. zápas hit na sedm, který po éčku zajistil první bod; 2. zápas 2 singl homeruny Řízka a Čermáka; 4. zápas rozhodly 2 Svobyho odpaly na devět, které vždy skončily éčkem našeho zadopolaře. Chomutovská pálka byla slabá, dařilo se především začátku pálky (do 5. pálkaře), po kterém následovala tzv. Mordparta. Zlepšení přišlo až se 3. zápasem, kdy se opravdu dařilo všem a podařilo se sundat Jonáše z prkna hned v úvodu druhé směny, když jsme prakticky až na jednoho otočili line-up. Mordparta byla výraznější až zase v posledním, 4. zápase, kdy se postarala o náš jediný bod. Chomutov byl také aktivnější a úspěšnější na metách: na rozdíl od Krče se dařilo krást mety, využívat nezkušenosti obrany (run-down, o kterém jsem už mluvil). Naše aktivita na metách nás ale také stála minimálně dva auty: o tečování po přeběhnutí dvojky už byla řeč (2. zápas), pak jsme také s běžcem na tři nedokázali správně běžecky využít příhozu na druhého běžce postupujícího na druhou metu (1. zápas). V těchto zápasech skutečně rozhodovala každá meta, každý aut, zvlášť s běžci na metách.

 

Souboj v hlavách

V hlavách to samozřejmě měla lépe srovnaná Krč. Bedla někde už vypočetl, po jak dlouhé době získali někteří zkušení softbaloví tahouni z Krče svůj další (nebo dokonce první) titul. To Chomutov bojoval stejně jako loni s motivací. Loni se muselo prohrávat 0:2 se Spectrem, aby to tým vyburcovalo. Bohužel se domnívám, že loňský zvrat finálové série nepřinesl nic dobrého. Letos to bylo ještě těžší. Loni šlo o to dokázat něco, co se ještě u nás nikomu nepodařilo. Letos se prohrávalo 0:2 a stále se nic neřešilo, protože „to přece taky umíme vyhrát“. V tomhle směru to zase měla i Krč jednodušší oproti Spektru: věděli, že to může přijít, neusnuli. Možná že kámen úrazu byl i fakt, že to byla zrovna Krč, pro tahouny týmu v podstatě staří známí a kamarádi. Myslím, že na tomhle bude muset Chomutov zapracovat nejvíc do dalšího roku.

 

Souboj s rozhodčími

Hodnocení rozhodčích by spíš mělo být záležitostí různých anket. Bylo to pro ně stejné finále jako pro kterýkoliv z týmů. Líp se jim samozřejmě „hraje“ (ostatně jako každému), když je vše předem rozhodnuté, když je to „jasné“ a uvolněné. Zdá se mi divné, že se pořád najdou hráči, kteří jim během zápasu říkají, jak mají co pískat. I ve finále. Zvlášť situaci na domácí metě ve 4. zápase jsem jim vůbec nezáviděl, protože ať rozhodnou jakkoliv, nikdy nerozhodnou správně (tam v tu chvíli, nemluvím o „fotorozhodnutí“). Jsem rád, že se i ten poslední zápas obešel bez zbytečných incidentů. Z toho, co jsme opět letos zažili na Poháru, mi nezbývá než konstatovat, že pořád u nás máme jedny z nejlepších rozhodčích. Ale tohle rozhodně neberte jako omluvu!

 

Mír!

-lakero-

Zpět

Vyhledávání

© Beavers 2013

beavers@beavers.cz